Popíjím své poobědové kafíčko a zvažuji do čeho se pustit nejdřív. Celý týden vždycky spoléhám na víkend a tak trochu očekávám, že dotáhnu vše, na co nezbývá ve všední dny čas. Úklid, práci, odpočinek, spánek, nákupy, vaření, filmy, procházky, sport, relax... Vždycky pak zjistím, že na ty dva dny mám tolik nároků, že to nemám šanci stihnout. Stejně je tomu i dnes.
Tři týdny u nás přespávala kamarádka, než se přestěhovala do svého pronajatého bytu. O člověka navíc v malém prostoru mělo samozřejmě za následek víc věcí a víc nepořádku. S tím se prostě nedalo nic dělat. Nějak jsem se tím netrápila, ale teď, když je vše zase v normálu, jsem si chtěla vše pěkně pořádně uklidit, abych mohla pracovat i odpočívat v pěkném prostředí. Za celý týden jsem navíc byla hrozně vyčerpaná, jelikož se mi nedařilo chodit včas spát.
A tak jsem si dnes přispala a dopoledne věnovala smíčení bytu a rychlé přípravě oběda.
Zatím jsem spokojená, společnou dělbou práce jsme s drahým stihli vysát, převléct postel, uklidit klec našemu osmákovi (osmák degu - máme samičku Máju :-)), umýt koupelnu, vyprat, uvařit oběd, umýt a uklidit z botníku zbytek zimní obuvi a utřít prach.
Teď ale sedím a smutně koukám na sluncem osvícenou ulici. Celý týden je zima a když potřebuji sedět doma u PC a pracovat, udělá se krásné teplé květnové počasí, které chci trávit v přírodě, nebo procházkami po městě a sezením u kafíčka/dortíčku/piva/vína někde na náplavce či předzahrádce. Fňuk. Budu se muset rozhodnout, co je přednější. A obávám se, že vzhledem ke stále se zvětšující časové tísni dám přednost projektu a otázkám na feng shui, přestože opalovačka na Petříně či Ladronce je tedy sakra lákavá představa...
Mno uvidíme, nějaké krátké provětrání třeba nakonec přeci jen stihnu...
Žádné komentáře:
Okomentovat