Pozdní léto - mezidobí prvku země - dle tradiční čínské medicíny

 Po letní fázi ve znamení ohně se nacházíme a v mezidobí elementu země (období země má za úkol vyrovnat a zharmonizovat stav věcí a přichází po každém z ročních období než nastoupí vláda dalšího prvku, v tuto chvíli kovu - podzimu). Tento čas představuje sklizeň úrody, plné využívání toho, čeho jsme dosáhli.V centru naší pozornosti by měl být žaludek, slezina a slinivka, tedy orgány v tomto období aktivní a zvláště citlivé, zastupující orgány země. Jejich hlavním úkolem je trávení a vstřebávání, tj. praktické získávání energie z přijaté stravy. Energetickou rovnováhu žaludku a sleziny poškozuje rychlá konzumace jídla, jídlo ve stresu, zchlazující jídla a chladné nápoje, příliš horké jídlo, káva, přemíra alkoholu, jídlo před spaním a samozřejmě nekvalitní a nepravidelná strava obecně. Naopak příznivě na naše trávení a uvedené orgány působí, jíme-li s chutí a v klidu.
 

NÁVRAT DO REALITY

Týden v Toskánsku uběhl jako nic, což se dalo předpokládat. Počasí ze začátku laškovalo - pršelo, zima byla, ale nakonec se to moc hezky vybralo. Sluníčka dost, ale žádná úmorná vedra. Na cestování po městech jako dělané. Projeli jsme jih - vinné oblasti Chianti, Sienu, San Gimignano, Greve, Volterra, Montalcino, západ - Livorno, Pisa, Lucca a den věnovali samozřejmě Florencii. Nebýt drahého parkování, zastavili bychom se tam asi ještě jednou. Ta atmosféra - uličky, kavárny, restaurace, obchody s fascinujícími interiéry, luxusní butiky, živo a k tomu ty famózní architektonické “kulisy”, no nádhera. Každé město i městečko mělo diametrálně odlišnou energii, přestože si byla velmi podobná. Téměř vždy se nacházela na kopci a často byla opevněná hradbami. Obecně středověký i renesanční urbanismus daleko více přál lidskému měřítku, takže se v ulicích těchto měst člověk cítí prostě dobře - ty různorodé perspektivy a široká škála detailů a struktur prostor krásně zabydlují. Naproti tomu v  městských bulvárech plných řvoucích skútrů už je to horší...
A ta krajina...

Momentálně jsem v procesu třídění fotek (původně asi 2500, uf), což bude opět oříšek zvládnout v nějakém dohledném časovém horizontu. Ale můžu si za to sama, fotím až příliš a někdy možná bez hlubšího rozmyslu. Ne jako když člověk fotil na film a každé cvaknutí musel řádně promyslet. To je holt daň, ale alespoň je z čeho vybírat. Pak se určitě pochlubím i s labužnickými úlovky, které jsem si přivezla domů.

Návrat do práce nakonec nebyl tak nepříjemný, jak jsem si myslela. Jsme zase v plném počtu a tak je tam celkem fajn atmosféra. Dokonce i plodná urbanistická diskuse proběhla. To mám ráda.
Teď po prázdninách by mělo být víc práce, což je skvělé. Lépe to pak utíká a člověk má dobrý pocit, že něco udělal a někam se trošku posunul. Přesto však aktualizuji svůj životopis a portfolio. Malinko rozhazuji sítě...Změna by špatná nebyla. 
 
Těším se na všechny ty zajímavé akce, které provází nástup školního roku. Výstavy, veletrhy, přednášky, konference...Kde na všechno budu brát čas (a peníze) nevím, ale nemůžu se dočkat.

Do toho už se opravdu snažím zabrat co se týče mimopracovních restů - třídění poznámek, práce na projektech feng shui, čtení, vzdělávání se, (pohyb!)... Mám toho víc než dost. Času je málo, ale musím na sebe být zkrátka tvrdší. Ordinuji si do nastupujícího podzimu více disciplíny a méně výmluv. Ono to půjde.

Zítra článek trošku z jiného soudku - co nám říká o babím létě Tradiční čínská medicína...

NÁKUPY DOBY DÁVNÉ I NEDÁVNÉ

Přátelé, s časem jsem na tom pořád stejně bídně. Asi musí přijít nevlídné podzimní počasí, které mě přikove k PC. Prosedím u počítače celkem dost. Ale schází mi ta správná energie a entuziasmus pro vytváření nových článků a práci všeobecně. Zvládnu už většinou jen projíždět blogy a nebo tupě na něco koukat.

Hodně jsem teď mimo domov, takže ani tolik nenakupuji a nevařím. Měla bych si víc užívat lokálního ovoce a zeleniny. Tam mám rezervy. Uvidíme, ale září vypadá stejně nabité událostmi, jako tomu bylo doposud, takže s nějakým extra vyvařováním to nevidím. 

Zvládám zhruba třikrát týdně půl hodiny běhat, což je moc fajn a pozoruji to trochu i na postavě. Co mě ale trošku trápí je stav mojí pleti. Zřejmě by jí udělala dobře nějaká pořádná očistná kůra, ale na to já nejsem. Nedovedu si to při běžných pracovních dnech představit. Možná alespoň nějaký očistný den. Nevím. Už se s ní trápím tak dlouho a jsem bezradná.

Za chvíli odjíždím směr Brno. Návštěva, dámská jízda, těším se moc! A pak už jen balit a těšit se do Toskánska. Krásně pozdní léto (už s výraznou podzimní příchutí)!

SEZÓNNÍ RECEPTY

O jednom z minulých víkendu jsem si užívala, že mám konečně čas i na vaření a snažila se ukuchtit něco zdravého. Nepovedlo se to tedy ve všech případech, ale i tak jsem si moc pochutnala. V týdnu jsem si nakoupila spoustu různých surovin, abych občas mohla zkusit něco zdravého upéct. Většinou různé alternativy zdravých sladidel. Konkrétně - rýžový slad, jablečnou koncentrovanou šťávu, datlový sirup a pšeničný sirup. Doplnila jsem zásoby kukuřičného škrobu a kuzu (kdo nezná - takové bílé hrudky, škrob z kořene, velmi cenné, užívá se jako lék, ale je dost drahý) a taky některých obilovin. V neděli jsem zkusila upéct čokoládové cuketové muffiny (veganskou, makrobiotickou variantu). Recept vypadal velmi nadějně, tak jsem se těšila na výsledek. Ovšem byla to katastrofa. Něco jsem udělala špatně, protože muffiny, které měly být po 20 minutách hotové, si vytvořily neuvěřitelně tvrdou krustu a uvnitř zůstávaly neupečené. A to i po mnohem delším čase v troubě. Navíc mi samozřejmě úplně splaskly. Plech byl možná trošku výš, než měl být. Nevím, jestli to mohlo být tím, že se na povrchu upekly moc rychle. Nemáte s tím zkušenost? Mrzí mě to, jelikož tam byly samé dobré suroviny. Muffiny nakonec téměř všechny skončily v koši. Jojo, i takhle to někdy dopadne :-) Šikovná jsem...

Naštěstí v těch dalších případech jsem byla úspěšnější. Hlavně cuketová polévka je prostě závislost. A je neuvěřitelně rychlá, zkuste :-)

Krémová cuketová polévka s kari