Jsem hodně sama, přemýšlím, poznávám se, vracím se do minulosti, fascinuje mne, kolik jsem toho už zažila. Čtu svoje deníky a prohlížím fotky. Využívám čas pro sebe, kterého mám maximum jako příležitost, která nepřichází za život často.
Cítím se čím dál silnější a nezávislejší, i když je mi někdy hodně mizerně.
V mém pokoji se cítím strašně fajn, byť je průchozí. Je to teď jediné místo, které můžu nazývat domovem.
Běhám pod Vítkovským kopcem téměř třikrát týdně zhruba pět kilometrů.
Jídlo je pro mě radost, s chutí si připravuji zdravé a dobré věci, užívám si sezónní ovoce a zeleninu.
Nezhubla jsem od března snad ani o gram (tuším, že je v tom hlava).
Tři dny v týdnu pracuji z domova. Ráno běhám, pokračuji sprchou a dobrou snídaní. To je začátek pracovního dne, o jakém jsem ani nesnila.
Často si vařím a baví mě to moc!
S penězi to není slavné, z čehož jsem někdy dost vystresovaná. Mám své priority, ze kterých nechci ustoupit (investice do osobního rozvoje), jsem tedy nucena šetřit. Nová výzva je - jíst pestře a zdravě za co nejméně peněz.
Příští týden začíná moje dovolená a troufám si říct zajímavá a nová etapa mého života - roční tantrický výcvik - práce s energetickým i fyzickým tělem, s vědomím i podvědomím, vnitřními traumaty, se strachem, vinou, potěšením, s duší... Těším se!
CO SE DĚJE:
Vary...alespoň na skok
Procházky Prahou... to město mě baví!
Bylinková zahrádka za oknem žižkovského pokoje a můj homeoffice
Terapie babiččinou zahradou
Třídění věcí a loučení s domem, kde jsem vyrůstala...
Žádné komentáře:
Okomentovat