Týden
v Toskánsku uběhl jako nic, což se dalo předpokládat. Počasí ze začátku
laškovalo - pršelo, zima byla, ale nakonec se to moc hezky vybralo.
Sluníčka dost, ale žádná úmorná vedra. Na cestování po městech jako
dělané. Projeli jsme jih - vinné oblasti Chianti, Sienu, San Gimignano, Greve, Volterra, Montalcino,
západ - Livorno, Pisa, Lucca a den věnovali samozřejmě Florencii. Nebýt
drahého parkování, zastavili bychom se tam asi ještě jednou. Ta
atmosféra - uličky, kavárny, restaurace, obchody s fascinujícími
interiéry, luxusní butiky, živo a k tomu ty famózní architektonické
“kulisy”, no nádhera. Každé město i městečko mělo diametrálně odlišnou
energii, přestože si byla velmi podobná. Téměř vždy se nacházela na
kopci a často byla opevněná hradbami. Obecně středověký i renesanční
urbanismus daleko více přál lidskému měřítku, takže se v ulicích těchto
měst člověk cítí prostě dobře - ty různorodé perspektivy a široká škála
detailů a struktur prostor krásně zabydlují. Naproti tomu v městských
bulvárech plných řvoucích skútrů už je to horší...
A ta krajina...
Momentálně
jsem v procesu třídění fotek (původně asi 2500, uf), což bude opět
oříšek zvládnout v nějakém dohledném časovém horizontu. Ale můžu
si za to sama, fotím až příliš a někdy možná bez hlubšího rozmyslu. Ne
jako když člověk fotil na film a každé cvaknutí musel řádně promyslet.
To je holt daň, ale alespoň je z čeho vybírat. Pak se určitě pochlubím i
s labužnickými úlovky, které jsem si přivezla domů.
Návrat
do práce nakonec nebyl tak nepříjemný, jak jsem si myslela. Jsme zase v
plném počtu a tak je tam celkem fajn atmosféra. Dokonce i plodná
urbanistická diskuse proběhla. To mám ráda.
Teď
po prázdninách by mělo být víc práce, což je skvělé. Lépe to pak utíká a
člověk má dobrý pocit, že něco udělal a někam se trošku posunul. Přesto
však aktualizuji svůj životopis a portfolio. Malinko rozhazuji
sítě...Změna by špatná nebyla.
Těším
se na všechny ty zajímavé akce, které provází nástup školního roku.
Výstavy, veletrhy, přednášky, konference...Kde na všechno budu brát čas
(a peníze) nevím, ale nemůžu se dočkat.
Do
toho už se opravdu snažím zabrat co se týče mimopracovních restů -
třídění poznámek, práce na projektech feng shui, čtení, vzdělávání se, (pohyb!)... Mám toho víc než
dost. Času je málo, ale musím na sebe být zkrátka tvrdší. Ordinuji si do
nastupujícího podzimu více disciplíny a méně výmluv. Ono to půjde.
Zítra článek trošku z jiného soudku - co nám říká o babím létě Tradiční čínská medicína...
Taky bych si dala říct, takový výlet... :-)
OdpovědětVymazatJsem se přistihla, že kdykoli se někam vydám, tak se mi vůůůbec, ale vůůůbec nechce zpátky do ČR. A poslední den odjezdu na mě vždycky sedne lehká depka :-) Kdy se můžeme vlastně těšit na fotky z dovolenky v Toskánsku? :-)
Tak to já se vracím strašně ráda! Stačí týden a úplně si uvědomím, jak ČR zbožňuju a je mi tady dobře. Nevím, jsem prostě nějak silně zakořeněná. Asi i proto mám problém se sbalit a vycestovat na zkušenou na delší dobu.
VymazatFotečky už jsou dá se říct protříděné, takže "Toskánsko v obrázcích" vidím na víkend či příští týden :)